Datum: 11.12.2018
Začátek: 18:00

Nahrávku přednášky Eriky Balsom a diskuze si můžete poslechnout zde.

– – –

JAK ZKROTIT DOKUMENTÁRNÍ NEJISTOTU?
Veletržní Palác, 3. PATRO

Diskuze si klade za cíl rozebrat, jak reagují současní umělci a filmoví tvůrci pracující s dokumentárním obrazem na nejistou schopnost filmového média reprezentovat skutečnost. Rozmlžení hranice mezi realitou a fikcí – akcentované v současnosti zejména debatou o „postpravdivém“ světě – znovu otevírá otázky po vztahu dokumentárního obrazu a pravdy.

Proto bychom rádi vznesli následující otázky: Jak se tento aspekt promítá do formální podoby děl? Jsou sefereflexivní strategie dokumentárního obrazu ještě aktuální a efektivní odpovědí na krizi reality? A mohou být observační strategie jakožto práce s přímým obrazovým záznamem skutečnosti východiskem k návratu důvěry v dokumentární obraz?

Během večera proběhne přednáška od britské teoretičky filmového média Eriky Balsom, poté bude následovat debata s dokumentaristkou a filmovou teoretičkou Andreou Slovákovou a umělkyní pracující s pohyblivým obrazem Lucií Rosenfeldovou. Diskuzi bude moderovat filmový teoretik a archivář Matěj Strnad.

Erika Balsom ve své eseji Společenství založené na skutečnosti (Reality-Based Community) z roku 2017 nastiňuje vývoj dokumentárních strategií v umění od 90. let a způsob, jak se z observačního módu stalo uprostřed sebereflexivních proudů dokumentarismu cosi nepřípustného. Balsom se pokouší navrátit legitimitu užití observačních strategií. Jedním z hlavních motivů jejích úvah je otázka, zda v době epistemologické nejistoty a zpochybňování možnosti sdílení pravdy není poněkud kontraproduktivní rozvracet vztah ke skutečnosti i z pozic umění. Ptá se, zda obrat k realitě, obnovení důvěry v obraz a práce s ním bez ostentativně podvratných manévrů není lepším řešením krize postpravdivého světa, tedy minimálně pro omezenou komunitu uměleckého publika.

20:00, promítání filmu El Mar La Mar (2017, rež. Joshua Bonnetta a J. P. Sniadecki)

Film zachycuje krajinu pouště Sonoran, která se nachází na mexicko-amerických hranicích. Dlouhé observační záběry místní přírody natáčené Joshuou Bonnettou na 16mm film nabízejí meditaci nad samotným médiem a příhodně se mísí s dokumentárním přístupem J. P. Sniadeckiho, spolupracovníkem týmu Sensory Ethnography Lab na Harvardu. Tvůrci spojení s touto iniciativou se zabývají experimentováním s estetikou pohyblivého obrazu ve vztahu k etnografickému výzkumu. Z toho vychází i poetická filmová esej El Mar La Mar, která nechává diváky a divačky ponořit se do obrazů této nemilosrdné a vysoce politizované krajiny.

***
Erika Balsom přednáší na King’s College v Londýně na katedře filmových studií a zaobírá se historií pohyblivého obrazu v umění a experimentálním dokumentárním filmu. V roce 2017 publikovala knihu After Uniqueness: A History of Film and Video Art in Circulation v nakladatelství Columbia University Press. Dále je autorkou knihy Exhibiting Cinema in Contemporary Art (2013), koeditorkou antologie Documentary Across Disciplines (2016) a pravidelnou přispěvatelkou Artfora a časopisu Sight and Sound. Další její texty se objevily v publikaci Grey Room, v magazínech e-flux a Cinema Journal a ve výstavních katalozích. V roce 2017 se zúčastnila jako mezinárodní filmová kurátorka rezidence v Govett-Brewster Art Gallery/Len Lye Centre na Novém Zélandu a její esej Instant Failure: Polaroid’s Polavision, 1977–80 získala v roce 2018 cenu Katherine Singer Kovács Essay Award od Society for Cinema and Media Studies.

Lucie Rosenfeldová je umělkyně pracující převážně s médiem pohyblivého obrazu. Je absolventkou ateliéru sochařství Dominika Langa a Edith Jeřábkové na pražské UMPRUM. Její snímek Souběžné naděje získal v roce 2015 zvláštní ocenění poroty na Zlínském salonu mladých, v roce 2016 obdržela hlavní cenu mezinárodní poroty v soutěži Jiné vize na Přehlídce filmové animace a současného umění (PAF) za video Polymind. Ve své tvorbě často využívá dokumentární principy a zamýšlí se nad jejich specifiky u digitálního obrazu.

Andrea Slováková vystudovala Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Filmovou vědu na Filozofické fakultě UK. Studovala také dokumentární tvorbu na FAMU. Působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, pro který v současné době připravuje sekci experimentálních dokumentů. Publikuje texty o filmu v různých periodicích, byla šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentu DO. Od roku 2008 pravidelně přednáší dějiny a metody dokumentárního a experimentálního filmu v Brně a příležitostně i v Praze a v Olomouci. Natočila portrét českého matematika Petra Vopěnky Úmysl obohatit holý mechanistický svět (2006), esej o dohlížecích mechanismech Nadohled (2011), nebo experimentální film Rekonstrukce průmyslu (2016).

Matěj Strnad pracuje jako archivář v Národním filmovém archivu, kde koordinuje projekt Digitální restaurování českého filmového dědictví. Studoval v Centru audiovizuálních studií na FAMU v Praze. Publikuje v mnohých periodicích a přednáší na téma filmových technologií, digitalizace a archivace pohyblivého obrazu a role tradičního filmového média v současném umění. Společně s Helenou Bendovou editoval antologii Společenské vědy a audiovize (2014).

Přednáška i následná diskuze proběhne v angličtině. Film je ve španělštině a angličtině s anglickými titulky.