Datum: 24.10.2024 — 31.10.2024

Projekt „Levný, citlivý a spolehlivý pracovní doplněk“ je výzvou k zamyšlení se, zda-li činnost, kterou vykonávají zvířata, lze považovat za práci či nikoliv. A pokud ano, jaké implikace pro společnost z toho vyvodit? Kurátorské pásmo filmů sleduje zoo-společenské motivy, v nichž jsou více-než-lidští aktéři instrumentalizováni a přeměněni ve věci či stroje. Ze zvířecích druhů se v tomto pojetí stávají pracovní nástroje lidského dobývání a objevování planety. Tyto více-než-nástroje pak v tělesné rovině figurují jak v potravinářství, farmakologii a těžebním průmyslu, tak i symbolicky jako společníci.

Pojem zvířecí práce se začal objevovat v sociologii, antropologii, ale i v právní filosofii a politice zhruba od počátku tohoto tisíciletí spolu s takzvaným zvířecím obratem. Tento diskurz cílí na hlubší poznání zvířat a jejich kultur , ale také na provázanost lidských a mimolidských tvorů. Kendra Coulter ve své knize Animals, Work, and the Promise of Interspecies Solidarity zvířecí práci definuje jako zastřešující označení pro práci prováděnou zvířaty, ale i se zvířaty či pro zvířata. Termín tedy vystihuje nejen samotnou práci zvířat, ale například i jejich legislativní a praktickou ochranu, testování na zvířatech a podobně.

Zvířecí práce byla po dlouhá desetiletí neviditelná, ba dokonce nemyslitelná. Druh Homo Sapiens se po několik staletí snaží vymezit od přírody a oddělit se od ostatních pozemšťanů. Činnost, energie a samotná těla mimolidských pracujících proto nejsou považována za aktivně produkující, ale pouze za další přírodní zdroj. Jejich výkon je pasivní, nekreativní a mechanický. To lze ostatně říct i o značné míře lidských pracujících, kteří jsou nuceni vydělávat v nedůstojných pracovních podmínkách. Materiální zajištění a sociální status, který skrz práci získáváme, je čím dám tím víc nedostatečný a neúměrný odpracovaným hodinám. Jak se ale osvobodit od práce jako od produkce zisku? A co by z toho měla zvířata? Stojíme před výzvou přijetí zvířecí práce, jež by mohla být jednou z možných strategií na cestě ke spravedlivé společnosti a k důstojným pracovním podmínkám.

Kdybychom přiznali, že zvířata svými těly a svou aktivitou, byť nevědomky, vykonávají práci, museli bychom jim také přisoudit nová práva a povinnosti? Nebo by stačilo vyžadovat od lidí větší zodpovědnost a ohleduplnost vůči svým nelidským spolupracujícím? Jak by uznání zvířecí práce ovlivnilo chápání práce jako takové?

Vizuální a environmentální antropoložka Laura Kuen ke kurátorskému výběru videí napsala esej s názvem Working Animals – Metabolic Labour and Resistance. V textu se mimojiné ptá, zda-li je metabolismus jedním z hlavních pracovních rysů mimolidských zvířat.

Metabolism (2023) je také název filmu Misha Antadze, v němž umělec zachycuje běžný den na kravské farmě v Nizozemsku, kde nepracují žádní lidé, ale pouze zvířata a stroje. Ve videu se odráží naprostá kontrola nad přírodou, kam v tomto případě patří i lidé, jež vede k mechanické práci a mechanickým vztahům. V emailové korespondenci s autorem jsem se zeptala, proč je o těchto typech farem, které jsou dle Antadzea v západní Evropě zcela běžné, minimální obecné povědomí. Odpověděl otázkou: „Kupovali by si lidé kravské mléko, když by etiketa místo šťastně se pasoucí krávy zobrazovala dojícího robota?“ 

Ve filmu Marianny Hoffmeister Castro The Quiet Ones (2021–2022) sledujeme intimní dialog člověka a laboratorních myší. Vycpaní tvoři s označením C57 Black mouse, Ribfull a Ribless Mouse Embryos, Mouse Balb/cJ, C57 Black Mouse Obese, DBA Mice, Alcoholic Rat, které sloužily jako modelové organismy vědeckého výzkumu, jsou hlazeni, hýčkáni a opečováváni. Instrumentalizace a objektivizace, kterou zažívaly během života, je tak posmrtně skrz snímek narušována a zpochybňována. Pragmatický pracovní vztah člověka a myši je nahrazen empatií, emocemi a blízkostí. Film byl natočen ve spolupráci s Centrem Postnaturální historie v Pittsburgu a jejich taxidermickou myší sbírkou.

Coal Mine in the Canary Benyho Wagnera (2021) přináší do problematiky zvířecí práce a instrumentalizace historický exkurz. Vědecký experiment Johna Scotta Haldena z kanárů učinil na pomezí osmnáctého a devatenáctého století „výstražná zařízení“ před smrtícím oxidem uhelnatým (CO). Fráze „jako kanárek v uhelném dole“ tak odkazuje na vliv, které má prostředí na živý organismus, ale také na schopnost těchto tvorů upozornit na nebezpečí. Právě citlivost, spolu s jejich melodickým zpěvem, z nich učinila stroje kontroly pro podzemní uhelné dobývání.

Pes je nejstarším domestikovaným zvířetem. Psí práce a jeho vztah k člověku byl zásadní pro přežití a rozkvět prvních Homo Sapiens již před 30.000 lety. Film Romana Selima Khereddine z roku 2020 Derb Sultan Symphony se zamýšlí nad symbolickou hodnotou psů nejen v marocké společnosti. Téma prostředí, v němž se zvířata vyskytují, a které je určující pro jejich význam, je čitelné i zde. Psí trh v Casablance se odehrává na ulici před jedním z největších krytých tržišť v Severní Africe. Zvířata bojových plemen jsou zde prodávána k nelegálním zápasům a hlídací plemena pro ochranu nelegálních podniků. Liminální prostředí chodníku symbolizuje i hraniční pozici psa, jež doslova stojí na prahu mezi lidským a nelidským světem.

 

projekce: 24. 10. 2024 (etc. galerie, Sarajevská 16, Praha 2)

online projekce: 25.–31. 10. 2024

kurátor*ka: Sára Märc

esej: Laura Kuen

produkce: Nela Klajbanová, Ida Tausch

grafika: Nela Klímová

překlad a časování titulků: Markéta Effenbergerová

překlad eseje: Jan Ciosk

české korektury: Michal Jurza

anglické korektury: Nathan Fields

IT podpora: Ondřej Roztočil

 

Projekt je uskutečněn za podpory Hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.