Datum: 05.10.2011 — 30.10.2011
Začátek: 19:00
Kreslené animace Jana Pfeiffera připomínají zrychlené science fiction filmy. Jejich posunutá prostorová i časová perspektiva nám umožňuje vnímat lidskou komunitu z totálního, „božského“ pohledu. Struktury se rozpadají a znovu se nově vytváří, z prázdnoty vyvstává přísná a přehledná geometrie a proměňuje se v organické uspořádání, zajetý řád následuje rozpad. Je však zároveň zcela otevřené a nejisté, zda je ta či ona konfigurace utopií čí dystopií.
Radikálně posunuté měřítko, jež se zaměřuje na těžko představitelnou totalitu, je vlastní jak umění, tak filozofii, disciplínám, které se snaží nahlédnout za hranice toho, co považujeme za možné. Je produktivní pro kritiku tradičních forem lidského soužití a promýšlení nových způsobů společenského uspořádání. V takovém pohledu se skrývají závratné možnosti, neviditelné těm, kdo zůstávají ponořeni v každodennosti norem a zvyků. Je v něm ale také obsažená zkušenost nedohlédnutelného řetězce, jenž je zároveň nepředvídatelný a nezvratně repetitivní a jehož je individuum pouhým článkem.
Hlavním tématem výstavy je celek – kolektivní vize a představy na jedné straně, kolektivní bytí a jednání na straně druhé, a komplikovaný vztah mezi nimi. Ve videu, v němž se střídá nábytek z poslaneckých sněmoven nejrůznějších zemí, se ale pozornost přesouvá na reprezentativní a reprezentující jednotlivce, jenž celek zásadním způsobem ovlivňují, a tomu, co je podvědomě předurčuje či minimálně ovlivňuje jejich konání. Jde tu rovněž o rozpor mezi závratnou škálou možností a kulturně vázaným řádem, který svobodu volby omezuje. Ten tu je zastoupen vždy odlišným tvarem židle a stolu – asketickým, luxusním, pohodlným, jednoduchým, prostorným, stěsnaným.
Tereza Stejskalová
Výstavu podpořilo:
Ministerstvo kultury České republiky
Centrum pro současné umění