Datum: 15.08.2012 — 09.09.2012
Začátek: 19:00

 

Udalosti posledných dní sú v znamení nudy. Nuda sama o sebe však nemusí byť úplne nudná. Trávenie času iba tak, bez príčiny, môže vytvoriť podmienky preto, aby sa veci ocitli v nových súvislostiach. Nuda sa dostaví, keď nemôžeme robiť to, čo by sme chceli, alebo keď musíme robiť to, čo nechceme. Je to podvedomé čakanie, ktoré sa mení na očakávanie. Nuda silou vlastnej negatívnosti môže paradoxne smerovať k pozitívnemu prevratu.

Člověk je zvířetem, které se naučilo nudit. Ať už jsme unaveni z činností, jimiž se jindy bezmyšlenkovitě zabýváme, či jsme znechuceni nad tím, že tu není nic, čím bychom se vůbec zabývat mohli, skrze nudu se stáváme cizinci v jinak důvěrně známém světě. Z odstupu pak nevnímáme jen, co všechno bychom mohli dělat, nýbrž také, a to je velice podstatné, co všechno bychom mohlinedělat. Ocitáme se v ryze poetickém prostoru čiré lhostejnosti, z něhož lze úplně jinak nahlédnout, co je v našem běžně obývaném prostoru vůbec možné.

Jaro Varga a Dorota Kenderová zkoumají stav nudy jako podmínku autentického tvůrčího aktu, svůj projekt však poněkud nečekaně rozvíjejí v kontextu neúnavného ruchu metropole obléhané turistickým průmyslem. Uprostřed nekonečného davu valícího se Karlovým mostem od brzkých ranních hodin po pozdní večer vábí pouliční stánkaři svým pohledem turisty a kasírují výdělek. „Umění končí před mostem a začíná zas za ním“, poznamenává jeden z posedávajících kreslířů portrétů a karikatur. Nuda se nutně ztrácí v nepřetržitém hemžení kolemjdoucích. Slovenská dvojice si přesto klade otázku: Na co se dívají ti, kteří tráví veškerý svůj čas na místě, kam směřují pohledy turistů ze všech koutů světa a jemuž se domorodec vyhýbá obloukem, či tudy kráčí co nejrychlejším tempem, jen aby už byl pryč? Na co myslí v krátkém momentu vytržení z nikdy nekončícího toku okukujících lidí a potenciálních zákazníků? Slovenští umělci, kteří jsou, dlužno podotknout, také kurátory, vyzvali kreslíře z Karlova mostu, aby svou „nudu“ vizuálně ztvárnili. Nejsou tyto artefakty výmluvnou metaforou umělecké tvorby v dnešní době pozdního kapitalismu?

Markéta Vinglerová