Datum: 03.05.2017 — 28.05.2017
Kůra ovlažující. Bahenní lázně. Zábava především. Nenechte si ujít! Stačí jen dojít a vše je free.
Řádek, který zve na výstavu autorská dvojice & (Barbora Trnková & Tomáš Javůrek), láká a svádí k návštěvě kamenného prostoru galerie. Na tom bychom nemuseli vidět nic zvláštního, kdyby jejich umělecké projekty nebylo možné užívat v podstatě odkudkoliv. Autoři se zabývají převážně on-line uměním a vývojem interaktivních aplikací. Mezi jejich projekty patří také galerie ScreenSaverGallery, v rámci jejíž produkce vznikají umělecká díla ve formě spořičů obrazovky.
Připojení k síti, stažení aplikace a její používání na vlastním zařízení se obejde bez specifických parametrů výstavní síně. Wi-fi instalace ve formátu výstavy v galerii etc. ale přináší příležitost souborně prezentovat několik dříve vzniklých projektů a zdůraznit společné rysy a motivy, které v nich opakovaně vyvstávají.
Galerie nemusí být nutně místem, kde dochází k materializaci virtuálních obrazů nebo estetizaci prostřednictvím instalace. Důvodem k uskutečnění výstavy může být třeba vytržení z nahodilých podmínek rámujících běžnou manipulaci člověka se zařízením (vlastním smartphonem). Nebo také to, že se ve způsobu jeho použití lze potkat či střetnout s dalšími návštěvníky galerie. To, co tu má šanci vzniknout, je především situace, kdy se prázdný prostor naplňuje gesty, jež interaktivní aplikace podmiňují. Nápadné znásobení těchto gest na uzavřených pár metrech čtverečních zároveň umožňuje uživatelům pozorovat sebe navzájem, čímž dochází k další úrovni interakce. Je tak umocněn fakt, že díla vybízí k performativnímu užití. Některá z nich lze použít dvojím způsobem – společně i proti sobě navzájem.
Obecně vzato se na výstavě můžeme setkat se dvěma způsoby fungování děl. První je napojen na použití fotoaparátu v telefonu. Akt fotografování se díky permanentní možnosti pořizovat obrazový záznam stal rutinní záležitostí. Aplikace & narušují a testují zažitý proces zrcadlení subjektivity uživatele při použití technologie. Stane se nám, že vyfotíme kýžený záběr a dostaneme trochu jiný. Když se dotek obrazovky obvykle spojený s momentem fotografování metaforicky ztotožňuje s mačkáním spouště zbraně (Problem Generator), dostávají se do hry konotace problematiky válečné fotografie nebo jednoduše otázky odpovědnosti, zastřené právě inflací hodnoty a důvěryhodnosti fotografického obrazu.
Další princip opakující se v dílech upozorňuje na vztah mezi obrazem a textem. V případě projektů Obscure Motif nebo Chat Show pak jde o hru očekávání uživatele-diváka tváří v tvář softwaru. Uživatel předpokládá určité schopnosti programu, ty ho však překvapují a zrcadlí jeho vlastní představy. Interakce tak asociuje princip věštby: v rovině textového sdělení se divák setkává s obecnými a universálními sděleními, které odráží jeho vlastní zkušenost s užíváním technologie nebo se způsobem práce s vlastními daty. Podstatnou roli hraje důvěra účastníka. Instaluje si cizí software do svého zařízení, uploaduje vlastní fotografie. Důvěřivost zároveň demonstruje psychologický fenomén, který byl popsán jako tzv. Forerův efekt. Jedná se o tendenci akceptovat obecný popis, který zdánlivě vystihuje povahové rysy jedince.
Kruh člověk-stroj se uzavírá a umožňuje zvenku nahlédnout návyky sdílení informací prostřednictvím obrazu nebo komunikačních platforem. Dochází tedy k znejistění zaběhlých způsobů práce s obrazem a nástrojů k tomu určených. Návštěvník (virtuálního) prostoru je postaven před možnost volby, jak s aplikací zacházet. V určitém smyslu se u některých aplikací jedná o jakýsi druh „trenažéru“ či modelovou situaci připravenou k naplnění novými obsahy. Tento vztah postihuje naše každodenní rozhodování v kontaktu s pomůckami umožňujícími nám mezi sebou komunikovat skrze interface technologií.
Kurátorky: Alžběta Bačíková a Anna Remešová
