březen 2007
Je zbytečné – snad i nemožné – pojednávat o práci a identitě Zoe Strauss odděleně. Je současně umělkyní, dokumentaristkou, lidumilkou a sousedkou – tyto role vnášejí informace do její tvorby, která je zpětně ovlivňuje. Koncem roku 2005 se vydala na cestu k pobřeží Mexického zálivu, aby jako dobrovolnice pomáhala odstranit následky hurikánu Katrina. Nejenže zdokumentovala lidské utrpení, které se vyskytovalo všude kolem ní, sériemi graficky názorných a znepokojivých snímků, zároveň věnovala svůj čas a zdroje lidem, kteří živořili v zoufalých situacích. V nedávnější minulosti se Strauss ocitla v ohnisku právního sporu kvůli filmu, který byl natočen o její umělecké praxi. Ústav současného umění ve Philadelphii (Institute of Contemporary Art Philadelphia) vybral v rámci výukového letního projektu osm středoškoláků, aby o umělkyni pomohli natočit dokument. V současné době byla podána žaloba s cílem zabránit uvedení filmu s odůvodněním, že tito žáci byli údajně vystaveni příliš názorné povaze jejích fotografií.
Angažovanost Zoe Strauss v naléhavých společenských otázkách - ať už se jedná o včasnou pomoc obětím hurikánu, chudobu v městských centrech, užívání drog, násilí, její vlastní svobodu projevu či o právo studentů na vlastní umělecké vyjádření - je významnou součástí její tvorby. K těmto otázkám se vyjadřuje jak svými fotografiemi, tak ve svém online deníku (www.zoestrauss.blogspot.com). V dlouhých zápiscích v tomto blogu podrobně pojednává o procesu zachycování protikladů každodenního života objektivem fotoaparátu. Je zjevné, že má nefalšovaný zájem o lidi, které fotografuje, a to jak kvůli jejich fotogenickým kvalitám, tak kvůli univerzálnosti situací, ve kterých se nachází.
Tvorba Zoe Strauss je neustále rozpracovaným dílem. Tato výstava, která je sestavená z vytištěných snímků i projekcí, je výsledkem fotografického zachycování obrazů v průběhu uplynulého roku. Jedná se o stejné snímky, ze kterých každoročně vytváří svoji výroční výstavu. Projekci snímků doprovází fotokopie podobné těm, které rok co rok v květnu vystavuje v podloubí dálnice I-95 ve Philadelphii. Strauss hodlá pokračovat s projektem I-95 až do konce třetí dekády svého života a až dosáhne věku čtyřiceti let, míní zahájit velkoformátový projekt prezentovaný na billboardech.
Fotografie, které jsou součástí výstavy I-95 Works in Progress v etc. galerii, svědčí o zvláštní schopnosti Zoe Strauss požádat neznámé lidi o to, aby je mohla vyfotografovat, a zároveň přináší spontánní a strhující výsledky tohoto procesu.
Christina Vassalo, 2007
© 2007, etc. galerie
Kateřinská 20, Praha 2, Czech Republic / info@etcgalerie.cz
