prosinec 2005
stručná charakteristika místo fotografie:
zelený anorak (MAKYTA Púchov), manšestráky (PRAGODĚV), svetr (LOANA Rožnov), pohorky (BOPO Třebíč); vlasy mírně vlnité, délky na ramena, několikatýdenní strniště; již před pár lety podal (pro většinu nepochopitelně) výpověď z podniku zahraničního obchodu; povinné razítko do občanky shání různě; poslední zaměstnání: noční hlídač v Náprstkově muzeu; poslouchá: Black Sabbath
- od roku 1971 sám nebo s úzkým kruhem přátel inscenuje AKCE (srov. Pavlína Morganová, Akční umění. Votobia, Praha 1999, s. 86.); přes důraz na přímý prožitek (tady a teď) pořizuje jejich fotografickou dokumentaci opatřenou stručným popisem.
Zvonky
20.9.1975
U neznámého činžovního domu jsem najednou stiskl zvonky všech nájemníků. Vyčkal jsem u reproduktoru domovního telefonu. S prvním nájemníkem, který na zvonění reagoval, jsem se snažil udržet co možná nejdelší rozhovor. Konverzaci jsem odváděl k obecným otázkám. Akci jsem několikrát opakoval. Pak jsem pomalu odešel.
„… Svoboda ve svých akcích z poloviny 70. let systematický řeší otázky komunikace, která se v mnoha případech dá označit spíše za manipulaci. (…) V akci Zvonky (1975) využívá oblíbenou zábavu pubescentů a opilců. Zmáčknout najednou všechny zvonky u vchodových dveří a utéct – kdo z nás to alespoň jednou v životě neudělal a kolikrát jsme naopak byli za oběť? Rozhodnutím n e u t é c t se z infantilní lumpárny stává akt sociální interakce. Náhodně vyrušená osoba je Svobodou vmanipulována do rozhovoru, který nepředvídala a není tedy ani z jedné strany připraven. Na rozdíl od TV pořadů formátu „skryté kamery“ Svoboda nikdy svému protějšku neprozradil, že se jedná o součást uměleckého konceptu. Ideálním, ale nejméně pravděpodobným koncem zvonění, který, jak známe Svobodu, ani jejich autor neměl v úmyslu, by bylo navázání dlouhodobějšího vztahu (přátelství, láska) mezi oběma aktéry. Možnost nabídky milostného flirtu ze strany „vyzvoněné“ osoby, pak z lehkým srdcem přenecháme světu porno-průmyslu. (…) Oscilace mezi dotaženou anekdotou a vědomě potlačovaným sociálním aktivismem byla charakteristická pro většinu tehdejších Svobodových akcí. …“
(Ondřej Chrobák, Několik poznámek k akcím Tomáše Svobody. Výtvarné umění, II, 1991. č. 4, s. 14.)
© 2007, etc. galerie
Kateřinská 20, Praha 2, Czech Republic / info@etcgalerie.cz
