19.2. - 11.3. 2011
I.
„Já bych raději ne,“ odpovídá mírným hlasem písař Bartleby svému konsternovanému zaměstnavateli
poté, co ho onen postarší právník požádá o rutinní kontrolu opisů ve své kanceláři ve Wall Street.
„Já bych raději ne,“ říkají díla dvou francouzských umělců, Etienna Chambauda a Claire Fontaine.
II.
Kdo je Bartleby a jaké motivy ho vedou k jeho zatvrzelému jednání, je otázkou, na kterou
stejnojmenná povídka nenabízí přesvědčivou odpověď. Bartleby přestal pracovat a přesto zůstává
v kanceláři, kde v podstatě bydlí. Jí pouze zázvorové koláčky a neříká nic o sobě a o tom,
co tím vším sleduje. Svým nesrozumitelným jednáním, sveřepým a zároveň mírným, zpochybňuje
svět svého postaršího zaměstnavatele a vše, co je v něm samozřejmé. Jeho zaměstnavatel od něj
utíká, aby se k němu zase vracel.
III.
Recenzenti, kteří v padesátých letech 19. století o této povídce psali, se shodují na tom,
že je to literatura zábavná i fantastická. Povídky Hermana Melvilla, píše jeden, jsou zkrátka
zárukou příjemně stráveného nedělního odpoledne. Moderní čtenář se na druhé straně při četbě
trápí pod tíhou existenciálních otázek. V Bartlebym zpravidla nečte nadpřirozený úkaz, ale vidí
v něm ztělesnění vyprázdněnosti moderního kapitalistického života. Právnická kancelář se stává
jevištěm odcizení, vytěsnění společensky nepřijatelných impulzů, prostorem, který neúspěšně skrývá
svou absurditu a nahodilost, jež se ohlašuje právě v podobě písaře. Bartleby se setkává s Kafkou,
Dostojevským, Musilem či Camusem, a stává se hlavní postavou v největším románu moderní prázdnoty
Život návod k použití od George Pereca. Moderna se hledá v Bartlebym a to, že se současná literatura,
divadlo, umění či filozofie hemží odkazy k této povídce, svědčí o tom, jakkoliv banálně to zní, že
je stále aktuální, že ji stále žijeme a že nás patřičně tíží.
IV.
Podivná směsice moci a bezmoci, která se skrývá v „já bych raději ne,“ je hlavní tématem výstavy.
Je jím tedy také politika a skutečnost, že se Bartleby v současnosti čím dál více stává postavu
politickou jako příklad autentického konání, respektive odporu vůči statutu quo. Objevuje se
například jako klíčový odkaz u dvou filozofů, Slavoje Žižka a Giorgio Agambena, navazujících na
klasické moderní projekty – Žižek na psychoanalýzu a Agamben na Heideggerovu filozofii. Oba, tváří
tvář selhání levicových experimentů ve 20. století a současné kapitalistické krizi, usilují o nové
a to „Bartlebyovské“ pojetí politiky. Politika stojí na špatných základech, tvrdí, její základní
předpoklady o tom, kým je vlastně lidská bytost, jsou naprosto mylné. Bartlebyho „já bych raději
ne“ na druhé straně představuje jednání, které vyjadřuje autentickou podstatu člověka, před kterou,
jak tvrdí oba tito filozofové, stále jen utíkáme a s kterou nejsme schopní se konfrontovat.
Tereza Stejskalová
Claire Fontaine je pařížskou uměleckou skupinou, založenou v roce 2004. Claire Fontaine převzala
své jméno od značky školních sešitů, prohlašuje se za umělkyni „ready-made“ a prezentuje se verzí
neokonceptuálního umění, která vypadá jako díla jiných umělců. Pracuje s neonem, sochou, malbou a
textem a její tvorbu lze popsat jako neustávající zkoumání politické impotence a krize singularity,
které, jak se zdá, definují současné umění.
http://www.clairefontaine.ws/
Etienne Chambaud je francouzský umělec, žije v Paříži. Jeho tvorba se potýká s vztahem k
jiným uměleckým dílům či k procesu tvorby jako takovému. Chambaudovy práce opakují prvky
klasické konceptuální abecedy, avšak zároveň ji posouvají směrem k těžko postižitelné negativitě,
jež získává podobu mechanického kopírování, destrukce či sebereflexe ad absurdum. V zásadě trvají
Chambaudova díla na vlastní enigmatičnosti a připomínají nekonečnou propast „mise en abyme”,
ze které není úniku.
http://www.courtesyoftheartists.com/
Tereza Stejskalová, absolventka FFUK, Ústav anglofonních studií a kultur, doktorandka tamtéž.
Součástí výstavy je přednáška Claire Fontaine v galerii Tranzitdisplay (http://www.tranzitdisplay.cz/ ) o den dříve, 17. 2. v 19 hodin, čtení povídky a diskuse o výstavě v Etc (datum bude upřesněno).
© 2007, etc. galerie
Kateřinská 20, Praha 2, Czech Republic / info@etcgalerie.cz
