{"id":6586,"date":"2025-10-31T00:03:27","date_gmt":"2025-10-30T23:03:27","guid":{"rendered":"https:\/\/etcgalerie.cz\/?p=6586"},"modified":"2025-11-08T11:31:33","modified_gmt":"2025-11-08T10:31:33","slug":"silenced-mountains-listening-to-voices-online","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/etcgalerie.cz\/cs\/silenced-mountains-listening-to-voices-online\/","title":{"rendered":"Silenced Mountains Listening to Voices"},"content":{"rendered":"

<\/p>\n

 <\/p>\n

M\u016f\u017ee b\u00fdt \u0161t\u011brkovit\u00fd sediment kontra-archiv\u016f nalezen v p\u016fd\u00e1ch, kamen\u00ed a n\u00e1spech, kdy\u017e jeho zapom\u00edn\u00e1n\u00ed organizuj\u00ed diskurzy materiality? Ulp\u00edv\u00e1 historie na sv\u011bt\u011b i t\u00edm, jak je vymaz\u00e1v\u00e1na \u2013 zem\u011b jako sb\u011bratelka neposlu\u0161nosti, vzpoury a revolt, kter\u00e1 si n\u00e1rokuje \u010das plynouc\u00ed vn\u011b koloni\u00e1ln\u00edch hodin?<\/i><\/p>\n

Kathryn Yusoff1<\/a><\/p>\n

Od vzniku kapitalismu n\u00e1s p\u0159edstava \u010dlov\u011bka svazuje s my\u0161lenkami pokroku a \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00edmi se technikami odcizen\u00ed, kter\u00e9 m\u011bn\u00ed jak lidi, tak i ostatn\u00ed bytosti na zdroje.\u00a0\u00a0<\/i><\/p>\n

Anna Lowenhaupt Tsing2<\/a><\/p>\n

Ve vzduchu, p\u016fd\u011b i vod\u011b, u kultur p\u016fvodn\u00edho obyvatelstva Afriky, Asie i obou Amerik, v pohansk\u00fdch v\u00edr\u00e1ch Evropy, ale i v sou\u010dasn\u00fdch teoretick\u00fdch proudech nov\u00e9ho materialismu a posthumanismu \u017eije idea, \u017ee lid\u00e9 a v\u0161echny dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed entity jsou navz\u00e1jem propojeny. Na\u0161e t\u011bla sd\u00edl\u00ed prvky, bakterie i viry. \u010cerp\u00e1me energii z potravy, kter\u00e1 roste a zraje pod t\u00edmt\u00e9\u017e sluncem a ze stejn\u00e9 zem\u011b, po n\u00ed\u017e kr\u00e1\u010d\u00edme i my. N\u00e1dech jedn\u00e9 je v\u00fddechem druh\u00fdch. Spolu s lidsk\u00fdmi a ne-lidsk\u00fdmi materi\u00e1ln\u00edmi t\u011bly jsou navz\u00e1jem propleteny i na\u0161e p\u0159\u00edb\u011bhy a osudy. Krajina a jej\u00ed obyvatelstvo lidsk\u00e9 kroky nejen nese, ale tak\u00e9 uchov\u00e1v\u00e1. Stopy a vypr\u00e1v\u011bn\u00ed tak p\u0159ekra\u010duj\u00ed \u010dasov\u00fd horizont na\u0161ich \u017eivot\u016f a rezonuj\u00ed v t\u011blech ne-lidsk\u00fdch druh\u016f. A jakkoliv se m\u016f\u017ee zd\u00e1t, \u017ee u\u017e nezb\u00fdv\u00e1 nikdo, kdo by mohl vypr\u00e1v\u011bt \u010di naslouchat, sta\u010d\u00ed se rozhl\u00e9dnout a zaposlouchat \u2013 \u00fapln\u00e9 ticho nikdy nenastalo.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 kapitola projek\u010dn\u00ed s\u00e9rie Beyond Belief <\/i>odkr\u00fdv\u00e1 zapomenut\u00e9 narativy, je\u017e mohou na prvn\u00ed pohled p\u016fsobit neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u010di smy\u0161len\u011b. Jejich stopy jsou v\u0161ak veps\u00e1ny do krajiny, v n\u00ed\u017e se odehr\u00e1ly, a ta se tak st\u00e1v\u00e1 sv\u00e9bytn\u00fdm sv\u011bdectv\u00edm i pror\u016fstaj\u00edc\u00edm archivem. Horsk\u00e9 str\u00e1n\u011b p\u0159edstavuj\u00ed ve vybran\u00fdch um\u011bleck\u00fdch filmech nejen specifick\u00e9 d\u011bji\u0161t\u011b ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 sv\u00fdm charakterem ovliv\u0148uje jejich pr\u016fb\u011bh, ale tak\u00e9 jedine\u010dn\u00e9 figury historick\u00e9ho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Vybran\u00e1 videa, kter\u00e1 ve sv\u00e9m j\u00e1dru ope\u010dov\u00e1vaj\u00ed figuru hory, se vlastn\u00edm spekulativn\u00edm zp\u016fsobem zab\u00fdvaj\u00ed t\u00e9maty kolonialismu, extraktivismu a mo\u017enostmi odporu v\u016f\u010di t\u011bmto politick\u00fdm sil\u00e1m. Dal\u0161\u00ed sjednocuj\u00edc\u00ed vrstvu kur\u00e1torsk\u00e9ho p\u00e1sma tvo\u0159\u00ed filmov\u00e1 reflexe lidsk\u00e9 pr\u00e1ce \u2013 a to jak v podob\u011b ub\u00edjej\u00edc\u00edho mechanick\u00e9ho dikt\u00e1tu, tak i jako zdroje revolu\u010dn\u00edho potenci\u00e1lu.<\/p>\n

Shadi Harouni <\/b>je \u00edr\u00e1nsko-kurdsk\u00e1 um\u011blkyn\u011b p\u016fvodem z Hamad\u00e1nu. V sou\u010dasnosti \u017eije v New Yorku, kde vede katedru fotografie a videa na NYU, na n\u00ed\u017e tak\u00e9 vyu\u010duje. Ve sv\u00e9 um\u011bleck\u00e9 praxi tvo\u0159\u00ed krom\u011b fotografie a videa i s m\u00e9dii sochy a textu, archivn\u00edmi materi\u00e1ly a site-specific intervencemi. V ned\u00e1vn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce pro School of Art Institute v Chicagu \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201ehistorie nen\u00ed vyzna\u010dena ofici\u00e1ln\u00edmi a zaznamenan\u00fdmi ud\u00e1lostmi, ale tak\u00e9 deklaracemi nad\u011bje; deklaracemi, je\u017e slibuj\u00ed mo\u017en\u00e9 nov\u00e9 sv\u011bty, m\u00edr, svobodu, utopii a revoluci. <\/i>(\u2026) I kdy\u017e je tento p\u0159\u00edslib poru\u0161en, co\u017e se st\u00e1v\u00e1 \u010dasto, nen\u00ed ztr\u00e1tou, \u017ee my, \u017ee v\u0161e kolem n\u00e1s, je n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem t\u00edmto slibem prodchnuto. <\/i>(\u2026) Moje pr\u00e1ce jako um\u011blkyn\u011b tedy spo\u010d\u00edv\u00e1 v hled\u00e1n\u00ed obraz\u016f, m\u00edst, p\u0159edm\u011bt\u016f\u2026 v hled\u00e1n\u00ed vn\u00edmaj\u00edc\u00edch subjekt\u016f \u2013 lid\u00ed, zv\u00ed\u0159at a rostlin \u2013 je\u017e jsou prodchnuty p\u0159\u00edslibem odporu a revoluce.<\/i>„3<\/a><\/p>\n

Jej\u00ed film z roku 2017 s n\u00e1zvem I Dream the Mountain Is Still Whole<\/i><\/b> je situov\u00e1n do lomu \u010dern\u00e9 pemzy pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Bijar v \u00edr\u00e1nsk\u00e9m Kurdist\u00e1nu. Autorka sleduje vypr\u00e1v\u011bn\u00ed n\u011bkdej\u0161\u00edho marxistick\u00e9ho revolucion\u00e1\u0159e a aktivisty, kter\u00fd nam\u00edsto sv\u00e9ho u\u010ditelsk\u00e9ho povol\u00e1n\u00ed tvrd\u011b pracoval v kamenn\u00fdch lomech. Zde, v bl\u00edzk\u00e9m sep\u011bt\u00ed s horou, na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei zakou\u0161el spolu s ostatn\u00edmi intelektu\u00e1ly t\u0159\u00eddn\u00ed boj i z\u00e1pas \u010dlov\u011bka s krajinou. V Harounin\u011b imaginativn\u00ed interpretaci \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy st\u00e1rnouc\u00edho disidenta, pln\u00e9 fyzick\u00e9ho i ideologick\u00e9ho odporu, prosakuj\u00ed do vrstev hory, je\u017e byla (nejenom na\u0161\u00edm hrdinou) sama pokou\u0161ena a odlamov\u00e1na. St\u00e1v\u00e1 se tak nerostn\u00fdm archivem, ale i pam\u00e1tn\u00edkem revolu\u010dn\u00edch sn\u016f a politick\u00e9ho \u00fatlaku.<\/p>\n

Mexick\u00e1 um\u011blkyn\u011b a v\u00fdzkumnice Naomi Rinc\u00f3n-Gallardo<\/b> ve sv\u00e9 pr\u00e1ci s politickou satirou a mytick\u00fdmi p\u0159\u00edb\u011bhy zach\u00e1z\u00ed pomoc\u00ed dekoloni\u00e1ln\u011b \u2013 cuir<\/i>4<\/a> kritiky i lok\u00e1ln\u011b specifick\u00e9ho v\u00fdzkumu. Jej\u00ed filmy a performance probouz\u00ed spekulativn\u00ed, fiktivn\u00ed bytosti, je\u017e vych\u00e1z\u00ed z mezoamerick\u00e9 kultury a kosmologie, a zasazuje je do kontextu sou\u010dasn\u00fdch neokoloni\u00e1ln\u00edch kriz\u00ed \u010dlov\u011bka i krajiny. Sama o sv\u00e9 praxi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201ezahrnuje planetaritu, hlubokou propojenost a vz\u00e1jemnou z\u00e1vislost mezi \u017eiv\u00fdmi tvory, miner\u00e1ly a technick\u00fdmi entitami, kde vztahy p\u0159edch\u00e1zej\u00ed individualit\u011b. Smrt se st\u00e1v\u00e1 pokra\u010duj\u00edc\u00edm, nedokon\u010den\u00fdm procesem, kde mrtv\u00ed jsou ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed kolektivn\u00ed existence. \u017divot je ch\u00e1p\u00e1n jako nezm\u011b\u0159iteln\u00fd, nep\u0159edv\u00eddateln\u00fd a vztahov\u00fd tok. Afektivita slou\u017e\u00ed jako lubrikant, vlhk\u00e1 substance usnad\u0148uj\u00edc\u00ed tok energie, emoc\u00ed, my\u0161lenek a materi\u00e1l\u016f.<\/i>„5<\/a><\/p>\n

Ve filmu z roku 2018 Sangre Pesada<\/i><\/b>, anglicky Heavy Blood<\/i><\/b>, p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed publikum do horsk\u00e9 krajiny poznamenan\u00e9 povrchovou t\u011b\u017ebou v oblasti Vetagrande, ve st\u00e1t\u011b Zacatecas v Mexiku. D\u00edlo lze pova\u017eovat za fiktivn\u00ed dokument zobrazuj\u00edc\u00ed odpor m\u00edstn\u00edho obyvatelstva proti koloni\u00e1ln\u00edmu kapitalistick\u00e9mu vlivu. Rinc\u00f3n-Gallardo nam\u00edsto s fakty pracuje s emocemi, hudbou a metaforami. Nejedn\u00e1 se v\u0161ak o um\u011bleck\u00e9 gesto, ale o politick\u00fd akt, kdy ve vypr\u00e1v\u011bn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhu figuruj\u00ed postavy jin\u00e9 ne\u017e lidsk\u00e9, jin\u00e9 ne\u017e evropsk\u00e9. Pl\u00edce sexu\u00e1ln\u00edch a d\u016fln\u00edch pracuj\u00edc\u00edch jsou pln\u00e9 miner\u00e1ln\u00edch \u010d\u00e1stic, mechanick\u00e9 pr\u00e1ce a p\u0159idu\u0161en\u00e9 slasti p\u0159en\u00e1\u0161en\u00e9 telefonn\u00edmi dr\u00e1ty. Vyhynul\u00fd kolib\u0159\u00edk hled\u00e1 sladk\u00fd kv\u011btinov\u00fd nektar mezi rozdrcen\u00fdmi kameny. Odbojov\u00e1 skupina slo\u017een\u00e1 z nenasytn\u00fdch mezoamerick\u00fdch tvor\u016f p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edch vaginu dentatu<\/i>, je vedena \u017eenou s m\u011bd\u011bn\u00fdmi zuby inspirovanou ni\u010divou bohyni Nahua Tlantepuzilamou. Spole\u010dn\u011b vdechuj\u00ed (a vydechuj\u00ed) toxickou politickou praxi plnou nerovnosti a odm\u00edtnut\u00ed, ale tou\u017e\u00ed, k\u0159i\u010d\u00ed po \u017eivot\u011b, hlasit\u00e9 v\u00e1\u0161ni, pomst\u011b a ext\u00e1zi.<\/p>\n

U fiktivn\u00edho dokumentu Tellurian Drama<\/i><\/b> z roku 2021 indon\u00e9sk\u00e9ho um\u011blce a doktoranda na hongkongsk\u00e9 City University Riara Rizaldiho <\/b>se hranice mezi fakty a imaginac\u00ed rovn\u011b\u017e vytr\u00e1cej\u00ed, a nelze tak s jistotou ur\u010dit, co se doopravdy stalo, mohlo, nebo m\u011blo st\u00e1t. Autor ve videu zpracov\u00e1v\u00e1 sv\u016fj dlouhodob\u00fd v\u00fdzkum vztah\u016f mezi kapitalismem, technologiemi, extraktivismem, teori\u00ed a science fiction.<\/p>\n

Film zachycuje horsk\u00fd masiv pobl\u00ed\u017e um\u011blcova rodn\u00e9ho m\u011bsta Bandung, kde mezi lety 1923\u20131942 s\u00eddlila r\u00e1diov\u00e1 stanice Radio Malabar. Bylo to v obdob\u00ed, kdy se \u00fazem\u00ed sou\u010dasn\u00e9 Indon\u00e9sie naz\u00fdvalo Holandskou v\u00fdchodn\u00ed Indi\u00ed.6<\/a> V roce 2020 pak m\u00edstn\u00ed indon\u00e9sk\u00e1 vl\u00e1da rozhodla, \u017ee se z lokality m\u00e1 st\u00e1t historick\u00e1 turistick\u00e1 atrakce. Tellurian Drama<\/i> zachycuje obdob\u00ed mezi t\u011bmito dv\u011bma d\u011bjinn\u00fdmi miln\u00edky. Elasticky se rozp\u00edn\u00e1 nap\u0159\u00ed\u010d dvac\u00e1t\u00fdm stolet\u00edm, \u010d\u00edm\u017e autor navazuje na indigenn\u00ed d\u011bdictv\u00ed sv\u00fdch p\u0159edk\u016f, v n\u011bm\u017e je \u010das vn\u00edm\u00e1n jako pru\u017en\u00fd akt\u00e9r. To vyjad\u0159uje i term\u00edn jam karet<\/i> (voln\u011b p\u0159elo\u017eeno jako \u201egumov\u00fd \u010das\u201c), jen\u017e s\u00e1m o sob\u011b vzdoruje kapitalistick\u00e9mu ch\u00e1p\u00e1n\u00ed line\u00e1rn\u00edho, st\u00e1le vp\u0159ed postupuj\u00edc\u00edho \u010dasu.<\/p>\n

Hora v um\u011blcov\u011b pojet\u00ed zauj\u00edm\u00e1 jedine\u010dnou a aktivn\u00ed roli: st\u00e1v\u00e1 se \u00fast\u0159edn\u00ed figurou filmu, kter\u00e1 krom\u011b r\u00e1diov\u00e9ho sign\u00e1lu zachycuje i nap\u011bt\u00ed mezi kolonialitou, modernitou a p\u0159\u00edrodou. Pojem tellurian<\/i> se jako podstatn\u00e9 jm\u00e9no pou\u017e\u00edv\u00e1 pro ozna\u010den\u00ed pozem\u0161\u0165anek a pozem\u0161\u0165an\u016f, zat\u00edmco jako adjektivum vyjad\u0159uje vztah k zemi \u2013 tedy to, co n\u00e1le\u017e\u00ed zemi \u010di se dot\u00fdk\u00e1 pozemskosti. \u201eZa\u0159azen\u00edm slov <\/i>tellurian a <\/i>drama do n\u00e1zvu jsem cht\u011bl vytvo\u0159it film, kter\u00fd by nebyl nato\u010den\u00fd z m\u00e9ho pohledu filma\u0159e, ale z perspektivy hory, jako vyj\u00e1d\u0159en\u00ed my\u0161lenek hory. <\/i>(…) Na filmu <\/i>Tellurian Drama jsem spolupracoval se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem Imanem Jimbotem, sund\u00e1nsk\u00fdm hudebn\u00edkem, kter\u00fd se v\u011bnuje mnoha indigenn\u00edm prax\u00edm. Jeho um\u011bleck\u00fd v\u00fdkon umo\u017enil za\u010dlen\u011bn\u00ed <\/i>tellurian prvku \u2013 jeho hudba napodobuje hlas hory.<\/i>„7<\/a><\/p>\n

S\u00e1ra M\u00e4rc<\/p>\n

 <\/p>\n

<\/p>\n

\n
    \n
  1. Kathryn Yusoff, Inhuman Memory, p\u0159edn\u00e1\u0161ka na Environmental Humanities Center Amsterdam, 24. kv\u011btna 2023, https:\/\/www.materialculture.nl\/en\/events\/inhuman-memory-kathryn-yusoff<\/a>.<\/li>\n
  2. Anna Lowenhaupt Tsing, The Mushroom at the End of the World: On the Possibility of Life in Capitalist Ruins (Princeton: Princeton University Press, 2015), s 19.<\/li>\n
  3. Dostupn\u00e9 na YouTube<\/a> v r\u00e1mci projektu Low Residency MFA Visiting Artists & Scholars Series \u2013 Shadi Harouni, 2023, School of the Art Institute of Chicago (SAIC).<\/li>\n
  4. Cuir ve \u0161pan\u011blsk\u00e9m jazykov\u00e9m kontextu, zejm\u00e9na v r\u00e1mci latinskoamerick\u00e9 teorie a aktivismu, p\u0159edstavuje jazykovou alternativu, je\u017e m\u00e1 za c\u00edl rekontextualizovat pojem queer. Nab\u00edz\u00ed dekoloni\u00e1ln\u00ed perspektivu t\u00edm, \u017ee vytv\u00e1\u0159\u00ed nov\u00fd term\u00edn, kter\u00fd se vzdaluje od angloamerick\u00e9ho queer, zam\u011b\u0159uje se na nenormativn\u00ed identity v Latinsk\u00e9 Americe a zpochyb\u0148uje koloni\u00e1ln\u00ed mocensk\u00e9 struktury v jazyce a my\u0161len\u00ed.<\/li>\n
  5. KADIST, In Conversation with Naomi Rinc\u00f3n-Gallardo, p\u0159\u00edstup 8. z\u00e1\u0159\u00ed 2025, https:\/\/kadist.org\/program\/in-conversation-with-naomi-rincon-gallardo\/<\/a>.<\/li>\n
  6. Tato \u00fazem\u00ed setrvalo pod nizozemskou nadvl\u00e1dou od roku 1816 do roku 1945.<\/li>\n
  7. FIPRESCI, The Untold History of Indonesia, p\u0159\u00edstup 8. z\u00e1\u0159\u00ed 2025, https:\/\/fipresci.org\/talent-press\/the-untold-history-of-indonesia\/<\/a>.<\/li>\n<\/ol>\n<\/div>\n

     <\/p>\n

    \n

    Projekce: 30. 10. 2025, 19:00
    \nOnline v\u00fdstava na webu galerie: 31. 10. \u2013 6. 11. 2025<\/p>\n

    Kur\u00e1tor: S\u00e1ra M\u00e4rc
    \nProdukce: Tereza Vinkl\u00e1rkov\u00e1, Nela Klajbanov\u00e1
    \nGrafika: Nela Kl\u00edmov\u00e1
    \nP\u0159eklad kur\u00e1torsk\u00e9ho textu: Jak Ciosk
    \nKorektury kur\u00e1torsk\u00e9ho textu: Michal Jurza
    \nP\u0159eklad a \u010dasov\u00e1n\u00ed titulk\u016f: Mark\u00e9ta Effenbergerov\u00e1
    \nWeb support: Ond\u0159ej Rozto\u010dil<\/p>\n

    Projekt je uskute\u010dn\u011bn za podpory Hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy, Prahy 2, St\u00e1tn\u00edho fondu kultury a Ministerstva kultury \u010cesk\u00e9 republiky.<\/p>\n